Pokud jste četli cokoliv o lidech z doby kamenné, pak víte, že se jednalo o kočovné rodinné tlupy lovců a sběračů. Ti se často stěhovali podle toho, jak migrovala jejich kořist a kde zrovna rostly nejlepší plodiny. Byl to poměrně jednoduchý život, ale náročný a plný nebezpečí. Není tedy divu, že během této fáze lidé v podstatě neopustili až na malé výjimky svou rodnou Afriku.
Pak se ovšem stalo, že jsme přestali kočovat a namísto toho si začali zakládat trvalá sídliště. To přineslo také změny v sociálním uspořádání a hierarchii, které se objevují dodnes. Není proto na škodu se podívat, co bylo původní prapříčinou tohoto jevu.
Zjednodušeně řečeno, jednalo se o zemědělství. Lidé přišli na to, že není potřeba shánět plodiny. Stačí sebrat semena, zasadit je do půdy a počkat, až vyrostou. Podobně tomu bylo i se zvířaty. Proč je hodiny stopovat a následně namáhavě lovit, často neúspěšně, když je můžeme zavřít do ohrady a jednoduše nějaké zabít vždy, když potřebujeme?
Tato změna znamenala, že již nebylo nutné cestovat. Také bylo k dispozici mnohem více jídla, zvláště v zimě, neboť bylo mnohem lépe možné si dělat zásoby. V důsledku toho také přežilo mnohem více lidí a zvýšil se i průměrný věk dožití. Došlo tak v podstatě k první populační explozi, která následně odstartovala hledání nových míst a osidlování nových kontinentů, neboť více lidí potřebovalo více prostoru.
Ukázalo se, že tato cesta byla nejen jednodušší, ale také úspěšnější než nomádská. Mimo jiné totiž znamenala, že lidé měli více volného času a mohli tedy i více přemýšlet. V důsledku toho vzniklo mnoho nových vynálezů, z nichž leckdy těžíme dodnes.
Je tedy jasné, že přechod k zemědělství byl jednou z nejdůležitějších událostí v dějinách lidstva. Je jen škoda, že si to valná většina z nás neuvědomuje. Máme mu totiž být za co vděčni – přinejmenším za dnešní životní styl.