Naše vzdělávání

Když se řekne dětství, co vy si představíte? Mnoho lidí si právě představí dětství takové, kdy dělali lumpárny a podobně. Abych se přiznala, tak ono vlastně je to tak trošku pravda, protože každé dítě vždycky v dětství dělalo nějaké lumpárny a podobně. Například já si absolutně nedokáži představit dětství, třeba kdyby někdo byl úplně hodný a nedělal lumpárny. Vzpomínáte si, že třeba jako malé děti ste také zvonily na zvonky a potom ste utekly? Ano, přesně tohle jsme dělali také.

A potom, jeÅ¡tÄ› když se Å™ekne slovo dÄ›tství a nebo dítÄ›, tak si také vzpomenu na Å¡kolu. VzdÄ›lávání se bylo opravdu hodnÄ› důležité. A to si myslím úplnÄ› v každém období. V každém roce života je vzdÄ›lávání je pro každého ÄlovÄ›ka opravdu velice důležité, tedy alespoň pro mÄ›. Já osobnÄ› jsem vždycky vzdÄ›lávaní brala opravdu hodnÄ› vážnÄ›. Nedokázala jsem si pÅ™edstavit, že bych tÅ™eba mÄ›la jenom základní Å¡kolu a nebo uÄební obor. Pro mÄ› vždycky byla jednoznaÄné východisko maturita. A potom, kdybych jeÅ¡tÄ› mÄ›la náladu, anebo kdybych byla Å¡ikovná a chytrá, že bych Å¡la potom jeÅ¡tÄ› na vysokou Å¡kolu a nebo na vyšší odbornou Å¡kolu. Tohle jsem, ale bohužel neudÄ›lala, nestalo se to.

MÄ›la jsem spíše zálibu v tom, že budu studovat jazyky, takže potom po maturitÄ› jsem studovala jenom dva jazyky, a to francouzÅ¡tinu a angliÄtinu. ChtÄ›la jsem vždycky mluvit minimálnÄ› dvÄ›mi jazyky, tak jsem si Å™ekla, že tÅ™eba příští rok bych jeÅ¡tÄ› mohla studovat nÄ›mÄinu, protože nÄ›mÄina je také docela takový jazyk, který se používá hodnÄ›. Myslím si, že každý ÄlovÄ›k má své preference a ty preference by ÄlovÄ›k nemÄ›l mÄ›nit, pokud sám ÄlovÄ›k je zmÄ›nit nechce. Každý ÄlovÄ›k má vlastnÄ› nÄ›co, co chce, a žádný ÄlovÄ›k by mu to nemÄ›l rozmlouvat. A nebo se tomu smát. NÄ›kdo jednoduÅ¡e rád se vzdÄ›lává a nÄ›kdo zase rád pracuje a nepotÅ™ebuje k tomu žádnou vysokou Å¡kolu.